close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Koně- Menorský kůň

17. července 2007 v 14:38 | Věra Žmolíková |  savci
PÍSEČNÁ ZEM SE CHVĚJE POD RYTMICKÝM BUŠENÍM KOPYT TVRDÝCH JAKO KÁMEN. LESKLE ČERNÝ HŘEBEC SHÝBÁ SVALNATÝ KRK A OHNIVÝM ZRAKEM HLEDÍ DO DÁLI. SNĚHOBÍLÁ PĚNA RÁMUJE JEHO JEMNOU TALMU; HORLIVĚ ŽVÝKÁ UMĚLECKY VYPRACOVANOU UZDU.
Silný kůň
Plemeno menorqinů představuje pro mnoho lidí přesně to, čemu se říká kůň snů: smolně černá lesklá srst, dlouhá hedvábná hříva, bujný vlající ohon, výrazná charakterní hlava a hra svalů, při níž by zvedl závistí každý vrcholový sportovec. A navíc nesrovnatelná kondence, v níž se zástupci tohoto plemene žijícího vůlučně na kamenitém baleárnském ostrově Menorka prezentují pod sedlem. Někteří lidé označují překypující temperament caballo menorquina za energický... - výstižnější výraz by rozhodně zněl ohnivý. Tito silní koně jsou tak výbušní, že patří pouze do kompetentních rukou zkušených cvičitelů a jezdců.
Praotec španělských koní
Kůň z Menorky je nejen ztělesněným pohádkovým ořem, navíc je i praotcem španělských chovaných koní, a proto vzbuzuje velký zájem mezi chovateli iberských koní. Předkově dnešního caballo menorquina žili na Baleárských ostrovech pravděpodobně již v době bronzové a železné. Možná je jejich původ ještě mnohem starší. Z antických dob o nich neexistuje mnoho dokladů, zato ze středověku jich máme zaručeno dost.
Chov koní na Menorce značně ovlivnila britská nadvláda (1708-1802 ), protože bylo importováno stále více anglického chovného materiálu. Někteří lidé dokonce tvrdí, že vášeň ke koním si obyvatelstvo Menorky osvojilo jen díky Britům.
Velmi vzácný
Kolem roku 1850 byly stavy menorských koní ještě zajištěné, ale v následujících 100 letech toto tradiční plemeno prožívalo značný úpadek. Ještě přednedávnem to vypadalo, že tito nádherní tmavý koně úplně vyhynou.
Dnes je už situace trochu lepší: plemeno je považováno za stabilizované, ale stále ještě vzácné. Počet těchto koní je odhadován na méně než tisíc exemplářů. Chovnou knihu vede Jefatura de Cría Caballar.
Tanec na zadních
N8dherné menorské plemeno koní prožívá postavení, které je obzvlášť dobře znát na pestrých lidových slavnostech. Caballo menorquin je bezkonkurenčním protagonistou tradičních slavností - ferias - tohoto baleárského ostrova, které se konají od června do září. Původ černobíle oděných jezdců i jezdců ozdobených karafiáty a stužkami můžeme hledat ve 14. století. Obzvlášť význačné jsou slavnosti Sant Joan, které každoročně 23. a 24. září přilákají do města Ciutadella nesčetné diváky. Caixers na koních reprezentují nejrůznější sociální vrstvy (církev, šlechtu, řemeslníky). Njevětší část jezdecké skupiny představují cavallers symbolizující rolnictvo. Jedním z vrcholů slavnosti jsou odvážné kousky jezdců předváděné v rytmu jaleo, typické menorské hudby. Pohyblivý koně jsou známi tím, že se dokážou impozantně vztyčit. Když provedeou elevadu a divoce kopou do vzduchu předníi kpyty, nezná nadšení Menorčanů mezí. Někteří koně dovedou ve vztyčení - ve stylu klasické kurbety - skočit na zadních nohou o několik metrů dopředu.
Středověké rytířské turnaje
Pozoruhodnou součástí menorských slavností jsou i středověké rytířské turanje. Jejich dějištěm jsou noční uličky ostrova, v nichž se koná zahájení turnaje - pozvání rytíře-šlechtice. Hodinu nato dosáhne historická podívaná úžasného a nebezpečného vrcholu na náměstí Pla de Sant Joan: nejzkušenější jezdci teď dokazují své schopnost ve zkoušce složené ze tří částí. Jako první je na programu ensortilla, při níž je testována rovnováha a přesnost. Při rompre ses carotes musí jezdecká dvojice nadchnout diváky svou zručností a vše uzavírá correr abracats, při němž dva jezdci pádí tryskem bok po boku a přitom musí mít navzájem položené paže kolem ramen.
Berberská krev?
Menorští koně byli za samostatné plemeno až v roce 1989 a měli by být úplně černí. Kromě pozorných kulatých očí a elegance na dlouhých nohou jsou nejmarkantnější znaky tohoto štíhlého a přece silného koně ušlechtilý charakter spojený se sympatickým vyzařováním.
Podle některých studií je prý možno doložit, že cabello menorquin pochází od legendárních berberů. Jelikož na Menorce se v zemědělství tradičně používali oslové a nikoli koně, zůstal jemný jezdecký typ uchován po několik staletí.
V současné době se o toto mimořádné plemeno, na jehož genetickém chovatelském vylepšování se již usilovně pracuje, zajímají především katalánští, němečtí a italští znalci koní.
Mnohostranní
Tito nádherní koné jsou považování za vysloveně mnohostanné. Dobže se hodí pro drezuru, vysokou školu i vozatajský sport. Dlouhá hlava s rovným profilem a malé, dobře postavené uši jsou považovány za typický znak plemene. Klenutý svalnatý krk, dobře formovaná ramena a kohoutek a dobře tvarovaná záď z něj činí jezdeckého koně uspokojujícího i ty nejvyšší nároky.
Tvrdý, suchý fundament, krátký hřbet s mírně svažitou zádí a zřetelné šlachy a klouby patří ke caballu menorquinovi stejně jako úzká tvrdá kopyta.
Znalci hodnotí chody menorských koní měřících v průměru 1,60 metrů jako energické, ale méně prostorné než chody koní andaluských nebo lusitánských. Hlavně akce kolen je prý méně výrazná. Naproti tomu předpoklady pro vysokou školu jsou velmi zřetelné.
Název: Caballo menorquin, menorský kůň, menorquino
Původ: Menorka
Uznání od: 1989
Barva: černá
Výška: asi 1,60 metrů
Krk: pěkně klenutý, svalnatý
Hřbet: krátký
Zadek: mírně svažitý
Fundamen: tvrdý a suchý
Kopyto: úzké, tvrdé
Základní chody: energické, méně prostorné než u P. R. E. a lusitánů
Andros
Bellinda mit Chris
Chris in der Laufcourbette
Bellinda mit Chris im Zauberwald
Equitana
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jaký papoušek se Vám líbí nejvíce?

ara ararauna
neoféma tyrkysová
ara hyacintový
kakapo soví
žako šedý
neoféma bourek
andulka vlnkovaná
ara červenoramenný
neoféma skalní
kakadu růžový
nestor kea
ara kaninda
papoušíček modravý
amazoňan modročelý
neoféma modrokřídlá
agapornis fišeri
ara vojenský
amazoňan venezuelský
ara learova
ara malý
korela chocholatá
rozela pestrá
kakadu šalamounský
aratinga dlouhoocasý
agapornis růžohrdlý
papoušíček žlutolící
kakariky červenočelý
neoféma žlutobřichá
mníšek šedý
agapornis škraboškový
alexandr rudohlavý
rozela penant
žako kongo
neoféma modrohlavá
neoféma ozdobná
aratinga zlatý
aratinga jendaj
rozela žlutohlavá
amazoňan žlutokrký
kakariky žlutočelý
ara arakanga
alexandr velký
kakadu žlutočečelatý
aratinga žlutý
papoušek kouřový
papoušek královský
amazoňan oranžovokřídlý
kakadu palmový
papoušíček modrokřídlý
alexandr malý
papoušíček brýlatý
papoušíček modrohřbetý
papoušek zpěvavý
papoušek nádherný
aratinga oranžovočelý
aratinga zlatohlavý
amazoňan pomoučený
aratinga finschi
aratinga sluneční
papoušek senegalský
kakadu žlutolící
kakadu inka
papoušek červenotemený
papoušíček vrabčí
alexandr čínský
lori zelenoocasý
papoušíček šedokřídlý
lori zelenopáskový
papoušek žlutoramenný
papoušek žlutotemenný
papoušek červenokřídlý
lori žlutohlavý
agapornis etiopský
papoušek horský
amazoňan běločelý
aratinga černohlavý
kakadu bílý

Komentáře

1 luca luca | Web | 17. července 2007 v 14:45 | Reagovat

ahojky prosím tě hlasuj na www.lucaweb.blog.cz do ankety , dělám PRŮZKUM O KOUŘENÍ V ČR... a hoďto i na tenhle bloček tu infošku díky moc luca

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama