Původ: Přímo se nabízející doměnka, že šeltie je zmenšeninou kolie, kupodivu není správná. Vše nasvědčuje tomu, že šeltie je plemeno starší, původnější. Vznikla na Shetlandkých ostrovech, kde jsou extrémní klimatické podmínky a nedostatek potravy, na základě potřeby co nejmenších a nejskromějších psů, přesto však výkonných ovčáků. K jejich předkům pravděpodobně patřili severští špicové. Svět šeltii objevil až počátkem tohoto století, poté, co byla roku 1906 na proslulé Cruftově výstavě v Anglii.
Popis: Malý dlouhosrstý pes připomínající miniaturní kolii, ušlechtilá klínovitá hlava, délka čenichu a lebky je přibližně stejná. Uši při pozornosti vztyčené, s překlopenými špičkami. Ocas nízko nasazený, dlouhý a bohatě osrstěný, na konci mírně zahnutý. Srst dlouhá, rovná a na omak tvrdá. Kolem krku tvoří hřívu, naopak na obličeji a na předních stranách končetin je krátká. Zbarvení: Co nejsytější světle zlatá až mahagonová barva s tmavým stínováním, trikolor, blu-merle (modrá s černými tečkami a s mramorováním), černé, černobílé a pálením (blach and tan). Velikost: U psů kolem 37, u fen kolem 35cm v kohoutku.
Charakteristika: Velmi živá, pohyblivá, sportovně založená. Bystrá a učenlivá, při výchově a vícviku však vyžaduje jemný a citlivý přístup, protože právě taková je její povaha. Velmi otužilá, bez problému snáší celoroční umístění venku.
Zvláštní nároky: Nutná je pravidelná péče osrst, zvláště v období líhání. Potřebuje dost pohybu. Oproti kolii s níž je často srovnávána, je výrazně živější a také hlasitější.
Užití: Ovčácký pes, dnes většinou chovaný jako vynikající společník. Je dobrým hlídačem, vyniká na soutěžích miniagility.
Výskyt: Nepatří k běžně chovaným, ale ani k vznácným plemenům.
Mořžná záměna: Nepravděpodobná. Podobná kolie je podstatně větší a mohutnější.



