close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Stanislav Chvapil

28. července 2007 v 20:40 | Věra Žmolíková |  Ti, co mají rádi přírodu...
Chovatelé okrasného ptactva znají Stanislava Chvapila především jako autora českého vědeckého názvosloví všech druhů a subspecií papoušků, autora několika knih o ptácích a řady ornitologických a chovatelských článků, které publikoval v různém tisku. Je až neuvěřitelné, že se tento člověk v letošním roce dožívá již sedmdesáti let. Stanislav Chvapil se narodil 30. května 1937 v Praze, ale od nejútlejšího mládí žije v Roudnici nad Labem. Zde také chodil do obecné školy, střední školy a Horova gymnázia. Vystudoval Vysokou školu pedagogickou v Praze, aprobaci biologie-zeměpis a dosáhl titulu promovaný pedagog. Do roku 1982 vyučoval na základní škole v Roudnici n. L., v letech 1983-1985 působil jako ředitel školy ve Štětí. V té době také vystudoval dálkově přírodovědeckou fakultu KU a obhájil diplomovou práci na téma "Ptáci Austrálie". Po té požádal o zproštění funkce ředitele školy a nastoupil jako středoškolský profesor na gymnázium v Roudnici n. L. Na gymnáziu učil až do důchodu. Nyní pracuje jako ředitel Stanice ekologické výchovy Ciconia Českého svazu ochránců přírody v Roudnici n. L.
Od mládí se Stanislav Chvapil zajímal o přírodu. Již v dětství se věnoval chovu akvarijních rybek, choval kanáry, andulky a různá terarijní zvířata. Jeho zájem se však nejvíce soustředil na chov exotických ptáků. V mládí organizoval v Roudnici n. L. dvě poměrně velké výstavy cizokrajného ptactva. Jeho přírodovědné zájmy jsou velmi široké, ale největší pozornost věnoval vždy studiu chování ptáků v přírodě. Za dlouholeté pedagogické praxe vychoval řadu žáků a vzbudil v nich zájem o biologii, ekologii a zejména ornitologii. Mnoho jeho bývalých studentů absolvovalo vysoké školy přírodovědeckého směru. Při školní praxi se zabýval i metodikou výuky biologie jako vedoucí kabinetu přírodopisu okresu Litoměřice a posléze jako krajský lektor biologie bývalého KPÚ v Ústí n. L. Na gymnáziu organizoval SOČ, přírodovědné a ekologické soutěže a biologické olympiády. Pro školy napsal několik metodických textů z ornitologie a ochrany přírody, které vydalo Komenium. Je dlouholetým členem České společnosti ornitologické (1955) a České zoologické společnosti. Od roku 1980 je vedoucím Skupiny pro výzkum brodivých ptáků (Ciconiiformes) České a Slovenské republiky, kde každoročně zpracovává a vydává Zprávy Skupiny. Dlouhodobě se zabývá výzkumem a kroužkováním čápů bílých. Do roku 2006 okroužkoval 4041 pulli. čápů bílých, nejvíce v ČR a SROV. Od roku 1965 se podílí na mezinárodním sčítání vodních ptáků, pracoval na mapování hnízdního rozšíření ptáků a provádí terénní ornitologické průzkumy a fenologická pozorování. Soustavně uskutečňuje přírodovědné a ochranářské přednášky s vlastními barevnými diapozitivy. Publikuje v odborném tisku a v různých novinách a časopisech. Celkem uveřejnil přes 360 odborných i populárních ornitologických, přírodovědných, chovatelských a ochranářských článků.
V roce 1978 se zúčastnil dvouměsíční ornitologické expedice do Austrálie. Z cesty zpracoval čtyřdílný barevný seriál o přírodě a ptácích Austrálie, který několikrát vysílala československá a německá televize. V nakladatelství Academia vydal monografii "Ptáci Austrálie" (1985). Jeho fotografie ptáků jsou v několika populárních i odborných knihách. Zpracoval české vědecké názvosloví všech druhů a subspecií papoušků světa, které bylo schváleno nomenklatorickou komisí ČSAV a vyšlo v brožurce "Přehled soustavy a české názvy ptáků - astrildovití pěvci, papoušci, vrubozobí". Pro nakladatelství Artia napsal knížku "Okrasní ptáci", která vyšla 29× v devíti jazykových verzích. V nakladatelství Granit vydal knížku "Klec jako domov" (1994). V roce 1998 mu vydalo Aventinum další knížku též s názvem "Okrasní ptáci" (třetí vydání v roce 2005). Spolupracuje s televizí při tvorbě odborných přírodopisných pořadů pro mládež i dospělé. V letech 2000 a 2006 podnikl jednoměsíční cesty po rezervacích a národních parcích východu USA, odkud přivezl řadu diapozitivů a fotografií. V letech 1955-1958 připravoval spolu se Svatoplukem Vlasákem "Oběžník" Zájmového kroužku chovatelů cizokrajného ptactva při ZOO v Praze (dnešní KPEP). V té době byl na výstavách cizokrajného ptactva v botanické zahradě KU v Praze autorem propagačních ochranářských osvětových materiálů a živých koutků naší avifauny. Mnoho let byl členem Ústřední odborné komise chovatelů okrasného ptactva ČSCH. Na 28. světovém šampionátu ptactva v Olomouci (1980) byl moderátorem slavnostního závěrečného večera a předávání cen. Pro všechny zahraniční účastníky a delegáty měl přednášku s barevnými diapozitivy. V letech 1979 až 1982 publikoval v časopisech "Chovatel" a "Živa" rozsáhlý seriál o australských papoušcích a články o různé australské avifauně. V časopisu Živa i v pozdějších letech.
V současné době se Stanislav Chvapil věnuje hlavně ochraně přírody a krajiny naší vlasti. Je duší celého ochranářského a ekologického snaženi v okrese Litoměřice. Řadu let pracoval jako okresní konzervátor státní ochrany přírody, nyní je ve funkci stráže ochrany přírody. Mnoho let je předsedou Okresní výkonné rady ČSOP Litoměřice a ZO programu "Rod Ciconia a ostatní brodiví" ÚVR ČSOP. V neplacené funkci vedoucího ekocentra Ciconia ČSOP Roudnice n. L. napsal texty k propagačním letáčkům a skládankám o káních, čápech, koroptvích, křepelkách, ledňáčcích říčních, k samolepkám "Čáp bílý" a "Káně lesní" a zpracoval brožurku "Ptáci v zemědělské krajině a jejich význam". Řídí veškerý chod této ochranářské organizace a všechny odborné programy. Stanislav Chvapil je cílevědomý a pilný erudovaný pracovník se smyslem pro odborně fundovanou činnost, ve které se projevuje jeho láska k přírodě a poctivý a zaujatý přístup k práci. Popřejme mu k sedmdesátým narozeninám hodně zdraví a aby mu dlouho vydržel jeho mladiství elán v jeho zamilované práci pro ornitologii, chovatelství a ochranu přírody.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jaký papoušek se Vám líbí nejvíce?

ara ararauna
neoféma tyrkysová
ara hyacintový
kakapo soví
žako šedý
neoféma bourek
andulka vlnkovaná
ara červenoramenný
neoféma skalní
kakadu růžový
nestor kea
ara kaninda
papoušíček modravý
amazoňan modročelý
neoféma modrokřídlá
agapornis fišeri
ara vojenský
amazoňan venezuelský
ara learova
ara malý
korela chocholatá
rozela pestrá
kakadu šalamounský
aratinga dlouhoocasý
agapornis růžohrdlý
papoušíček žlutolící
kakariky červenočelý
neoféma žlutobřichá
mníšek šedý
agapornis škraboškový
alexandr rudohlavý
rozela penant
žako kongo
neoféma modrohlavá
neoféma ozdobná
aratinga zlatý
aratinga jendaj
rozela žlutohlavá
amazoňan žlutokrký
kakariky žlutočelý
ara arakanga
alexandr velký
kakadu žlutočečelatý
aratinga žlutý
papoušek kouřový
papoušek královský
amazoňan oranžovokřídlý
kakadu palmový
papoušíček modrokřídlý
alexandr malý
papoušíček brýlatý
papoušíček modrohřbetý
papoušek zpěvavý
papoušek nádherný
aratinga oranžovočelý
aratinga zlatohlavý
amazoňan pomoučený
aratinga finschi
aratinga sluneční
papoušek senegalský
kakadu žlutolící
kakadu inka
papoušek červenotemený
papoušíček vrabčí
alexandr čínský
lori zelenoocasý
papoušíček šedokřídlý
lori zelenopáskový
papoušek žlutoramenný
papoušek žlutotemenný
papoušek červenokřídlý
lori žlutohlavý
agapornis etiopský
papoušek horský
amazoňan běločelý
aratinga černohlavý
kakadu bílý

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama