close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

zoohygiena a veterinární prevence v chovu astrildovitých 2

25. září 2007 v 21:01 | Věra Žmolíková |  nemoce
Atmosférický tlak vzduchu
Tento činitel je zde uveden jen pro úplnost. Svůj vliv může mít pouze u druhů žijících ve vyšších polohách (některé druhy panenek, astrild horský apod. ), kde je nižší tlak realitou. Projevit se to může u čerstvě importovaných ptáků. Ve většině případů se ale stav postupně upraví. Adaptace trvá tím déle, čím je větší nadmořská výška původního biotopu. Změna se může negativně projevit například v při prudkých změnách počasí (bouřka po delším horkém období). Můžeme pozorovat neklid, zvýšenou dechovou frekvenci apod. Chovatel hodnoty tohoto ukazatele mikroklima může ovlivňovat snad jen teoreticky.
Proudění vzduchu
Zde je důležité, aby cirkulace vzduchu probíhala, ale nedocházelo přitom k průvanu. Rychlost proudění vzduchu by se měla pohybovat okolo 0,1 m/s (maximálně do 0,2 m/s). Jde ale o hodnoty platné z dlouhodobého pohledu. V krátkodobém pohledu (vyvětrání apod.) lze tyto hodnoty překročit. Cirkulace vzduchu a jeho výměna je v rámci uvedených hodnot nutná. Lze jí dosáhnout například pomocí vzduchového filtru. Proudění vzduchu má význam pro termoregulaci organismu.

Sluneční záření
Je také důležitým činitelem v chovu astrildovitých ptáků. Může být jednak přirozené (sluneční) a jednak umělé (biozářivky). V chovech jsou často využívány obě možnosti. Sluneční záření se skládá z viditelných a neviditelných paprsků (popsáno velmi zjednodušeně). Je zde ale podstatný rozdíl z pohledu člověka a ptáků, protože ti vidí v trochu jiném spektru, než-li lidé. Ptáci jsou schopni vidět i některé součásti lidem neviditelných paprsků ve spektru UV záření. Z celkového množství světelných paprsků tvoří 1 % ultrafialové (UV) paprsky, 39 % viditelné paprsky (z pohledu člověka) a 60 % infračervené paprsky. Ultrafialové záření (UV) má biologické účinky, které se liší podle vlnové délky paprsků. Vlnová délka 280-320 má vliv na různé reakce organismu a výrazný preventivní a léčebný účinek. V mírných dávkách umožňuje přeměnu provitaminů na vitamin D, podporuje krvetvorbu a příznivě ovlivňuje látkový metabolismus. Vlnová délka 320-400 má pouze slabou biologickou hodnotu. Intenzivní UV záření má negativní vliv na pokožku, oční rohovku a spojivky. Pro oči ptáků je ale méně nebezpečné, než-li pro oči savců, protože, jak již bylo uvedeno, ptáci dokáží využít i část UV spektra. Běžné světlo (z lidského pohledu) proniká několik milimetrů pod kůži a způsobuje oteplení podkožních vrstev. Podporuje aktivitu enzymů a ovlivňuje látkovou přeměnu. Infračervené záření (IR) není viditelné. Má hlavně tepelný účinek. Paprsky pronikají do větší hloubky těla a rozšiřují vlásečnice. Urychlují ochranné a hojivé procesy v organismu. Mohou ale také způsobit přehřátí organismu.
Intenzita světla
Tento ukazatel působí v souběhu s předcházejícím. V chovech astrildů musí chovatel zvyšovat intenzitu světla umělým osvětlením. Především v zimním období by byl světelný den pro potřeby astrildů (příjem potravy) velmi krátký, proto jej chovatelé prodlužují. I zde je třeba diferencovaný přístup. Ptáci ze stepních biotopů potřebují vyšší světelnou intenzitu, protože jsou na ni zvyklí. Naopak ptáci žijící v hustších porostech (lesy, lesní podrosty, husté křoviny v mokřinách a okolí vodních zdrojů), mají nároky na intenzitu světla nižší. Někdy při nedodržení těchto požadavků mohou nastat i zdravotní komplikace. Nutno podotknout, že se zde jedná především o UV spektrum. Obecně je potřebné mít v chovech dobrou intenzitu světla, a to jak přirozeného, tak i umělého. Asi nemá cenu uvádět počet luxů (jednotek světla), protože většina chovatelů nemá možnost jejich měření. Jednoduchou pomůckou pro stanovení hodnot intenzity světla z přirozeného zdroje, je poměr plochy oken k celkové ploše chovatelských prostor. Tento poměr by měl být asi 1 : 10. Pokud chováme ptáky v bateriových boxových klecí (několik řad nad sebou), měl by být poměr asi 1 : 8. Pro umělé osvětlení je vhodná intenzita asi 15 W/m2, u boxových klecí alespoň 20 W/m2. Potřeby jsou i u tohoto ukazatele diferencovány podle druhů nebo skupin druhů astrildovitých ptáků.

Délka světelného dne
Tabulka optimálních hodnot mikroklimatických činitelů
Ukazatel mikroklimaObdobí biologického kliduObdobí biologické aktivity
denní teplota (°C)20 (17-20)22 (20-25)
noční teplota (°C)12 (10-15)15 (15-18)
vlhkost vzduchu (% r)50-5560-70
proudění vzduchu (m/s)0,10,1
koeficient intenzity světla1 : 8-101 : 8-10
délka světelného dne1212-13

Tento činitel je důležitý v chovu astrildovitých, ale větší význam má u chovu ptáků z oblastí mírného pásma (palearktická a neoarktická oblast), kde délka světelného dne řídí jejich pohlavní cyklus. V chovu astrildovitých hraje roli především coby doba potřebná k nasbírání dostatečného množství potravy. V tropických oblastech je délka světelného dne víceméně stabilní, okolo 12 hod, v subtropech se sezónně mění, ale pouze v menším rozmezí (plus mínus jedna až dvě hodiny). Této skutečnosti řada chovatelů využívá a díky tomu šetří finanční prostředky za uspořenou energii. V době odchovů můžeme světelný den prodloužit na 13 hod, v mimohnízdním období postačí i 11 hodin.

Prašnost
v každém chovu se bude vždy nacházet v ovzduší určité množství prachu. Jde o anorganické i organické částečky. Při chovu v zahradních voliérách se zvyšuje podíl anorganických částí (prach z půdy, popílek apod.), v chovech v uzavřeném prostoru převládají organické složky (úlomky krmiv, peří, roztoči apod.). Prach působí na chované ptáky přímo i nepřímo. Nepřímo tím, že snižuje vlhkost prostředí, ale hlavně pomáhá rozšiřovat různé mikroorganismy (spóry plísní, bakterie). Přímé působení prachu dráždí pokožku, může vyvolávat její záněty, způsobuje záněty očních spojivek a pomalu probíhající změny plic, eventuelně vzdušných vaků. Plíce mají velkou samočisticí schopnost. Prachové částečky jsou zachycovány na hlenovém povlaku sliznic. Zčásti jsou odstraňovány kašláním a kýcháním. Nejdrobnější částečky pronikají až hluboko do plicních partií, odkud procházejí do mízního a krevního oběhu, kde fagocytují (jsou pohlceny fagocyty). Pokud pronikne prach do plicních vaků, možnost jeho likvidace je výrazně zhoršena, protože je zde pouze řídká síť vlásečnic. Tím je obtížnější přechod do krevního nebo mízního oběhu a následná likvidace fagocytózou. Snahou každého chovatele by mělo být udržení prašnosti v chovu na co možná nejnižší úrovni. K tomu mohou velmi účinně napomáhat například vzduchové filtry.
Pro úplnost ještě zbývá dodat, že řada ze činitelů mikroklima navzájem ovlivňuje. To bylo uvedeno ve vztahu teplota - vlhkost (zde je úměra přímá - čím nižší teplota, tím by měla být nižší vlhkost). Naproti tomu například ve vztahu teplota - délka světelného dne funguje úměra nepřímá. Při nižší teplotě je potřebný delší světelný den. Je to dáno potřebou energie. Při nižší teplotě prostředí ptáci vynakládají daleko větší množství energie na udržení své tělesné teploty. Stoupá tedy i potřeba jejího příjmu ve formě potravy. Tím se prodlužuje i potřeba času pro sběr tohoto množství krmiva. V oblastech výskytu astrildů tento vztah ztrácí na významu, protože délka světelného dne je zde celkem stabilní a teplota je většinou dostatečně vysoká. V chovu tomu tak ale být nemusí. Pokud chovatel nechce udržovat stabilně vyšší teplotu, pak by měl, v našich zimních měsících, prodloužit délku světelného dne asi na 12 hodin. Tím poskytuje ptákům dostatečnou dobu ke sběru potřebných zásob energie. Pokud tak neučiní, hrozí, v dlouhodobém hledisku, energetický deficit, který může vést až k úhynu. Z podobných důvodů doporučuji v době odchovů délku světelného dne 12-13 hodin. I zde jde o množství nasbírané potravy, ale tentokrát ve vztahu k potřebám mláďat. Vycházím i z ekonomických potřeb. Je levnější prodloužit délku světelného dne spotřebičem s nízkým příkonem, než-li zvyšovat teplotu spotřebičem s vysokým příkonem.
Podobných vztahů mezi jednotlivými činiteli mikroklima je více (vlhkost - prašnost apod.). Uvedl jsem pouze ty, které mají význam pro chovatele v praxi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama