Jaguár je robustní šelma s mohutnými tlapami a nezvykle silně stavěnou přední částí těla. Celkově je jaguár stavěn mnohem statněji než levhart, třebaže může někdy vzhledem ke svému poměrně krátkému ocasu dosáhnout menší celkové délky. Samci jsou větší a robustnější, s masivní těžkou hlavou, jejíž relativní velikost nemá patrně obdobu u žádné jiné kočky.
Ačkoliv se do nedávna soudilo, že melanismus je u jaguára vyjímkou, dness víme, že je naopka čestý, i když černí nejsou přece jen zdaleka tak častým zjevem jako černí levharti. Obdobně jako u levharta lze i u černých jaguárů uvidět v příznivě dopadajícím světle původní tmabou kresbu.
Jaguár je typickým obyvatelem pralesa a hustých křovinatých porostů, jakož i džunglí, tvořených nejrůznější vegetací při březích řek. Přesto se však navyhýbá ani otevřenějším terénům porostlým vysokou trávou a jednotlivými křovinami. Připomíná tak v tomto směru tygra. S tygrem má společné i to, že s oblibou vstupuje do vody a rád se koupe. Je schopen přeplavat i velmi široké říční toky.
Jafuár je podobně jako tygr šelma, jež je aktivní za dne tak i za noci, třebaže na lov výchází nejčastěji před setměním a za ranního šera. Úkratem mu jsou nepropustné houštiny, skalní rozsedliny, dutiny pod kořeny stromů anebo dutiny ve svazích kopců nebo na březích řek kryté vegetací.
Pokud jde o značení teritoria,používá jaguár, podobně jako všechny velké kočky, hlavně značky pachové, tj. roztřikování moči na místech, která jsou nějak nápadná. Méně často používá ke značování teritoria trus. Naproti tomu je však velmi časté drásání kůry stromů. Stejně jako ostatní velké kočky, s vyjímkou lva, je jaguár šelma samotářská, která se združuje v páry jen na krátkou dobu v době rozmnožování.
Kořistí jaguára jsou většinou středně velcí a velcí savci, přičemž jeho přímou klasickou kořist představují největší žijící hlodavci kapybary. Jaguát také loví různé druhy jihoamerických jelenovitých, pekari a řadu drobnějších savců. Vedle savců loví jaguár s oblibou i říční želvy a ryby, které obratně vyhazuje tlapou na břeh.
Jaguáří samice je březí 93 až 105 dní, nejčastěji však okolo 98 až 100 dní. Vrh tvoří většonou 2 mláďata, i když je známo, že velikost vrhu jaguáta kolísá od 1 do 4 mláďat. Doba rozmnožování není na většině areálu rozšíření jaguára spjata s určitou dobu roku.
poddruhy
Jaguár brazilský: Žije v trpické jižní Americe od Venezuely a Guayany až po severní Bolívii a střední Brazílii. Je to velká forma s okrovým až pískově plavým zbarvením a velkými skvrnami a rozetami.
Jaguár středoamerický: Je nejmeší poddruh jaguára, který žije od severozápadní Kolumbie až po Yucatan a jižní Mexiko. Zbarvení je intenzívně okrově žluté, rozety středně velké.
Jaguár paraguayský: Je největší formadruhu, rozšířená v jižní Bolívii, Paraguayi, jižní Brazílii, Uruguayi a severovýchodní Argentině. Zbarní kolísá od plavého po naoranžověle okrové. Rozety jsou velmi velké, často zcela uzavřené a s početnými vnitřními skvrnami.
Jaguár peruánský: Je poměrně malá a nepříliš dobře známá forma jaguára, která obývá východní Ecuador a severovýchodní Peru.








