Kapitáne, můj kapitáne!
" Velel nám kapitán, který přišel vážně zraněn netrpělivostí první agonie.
Pánové, to je kapitán kapitán dne!" en Flanders se ha puesto el sol ( Ve Flandrech slunce zapadlo).Eduardo Marquina. (velmi hrubý překlad)
Jsem překvapen, jak je Viggo stále vstřícný a slušný, jak každému vyjde vstříc a někdy plní naše přání předem. Spravedlivě se věnuje jak komparsu tak štábu, i když jsou jejich požadavky prosté, jako třeba ostýchavá žádost komparsisty (majícího na sobě stále bitevní kostým) o podpis pro dceru a manželku, které zanechal v Chile. "Ale samozřejmě!". "Přisedněte si k nám a dejte si něco!", byla vřelá kapitánova odpověď, opět se staral o své muže.
Muže, kteří jsou mu věrni bez jediného mrknutí, muže pocházejících z plání Nového Zélandu přes americké pobřeží až k vyprahlým pláním Cuenca.Takovým je třeba jeho srdečný asistent make-upu José Luis Pérez. Pérez je muž elegantních způsobů, jehož kořeny po otci sahají hluboko do vesnici Leonese v Sahelices de Sandro, a s nímž se setkal před pěti lety během natáčení Pána prstenů.
"Viggo je úžasný. Opravdový gentleman", říká. "Pracoval jsem s ním tři roky. Potom, jednoho pěkného dne mi zavolal, jestli nechci pracovat na Alatristovi a já ani na vteřinu nezaváhal."
Přestože by si někdo mohl myslet, že to byl právě José Luis Pérez, kdořekl Viggovi o Leonu, rodišti jeho otčíma, nebylo to tak. Pérez sám říká: "Musíte vzít v úvahu, že Viggo je vzdělaný muž a o místech, kde natáčí,si zjišťuje informace. V případě Leónu vím, že o dávném království hodně přečetl, zná jeho básníky, spisovatele, malíře, historii a zeměpis a čemukoli, co se této oblasti týká, se věnuje a pamatuje si to. Museli byste vidět jeho přívěs, kde má koláž z fotek Leónu, zvláště Curuena. Koláž z mastifů, zvyků, procesí, slavností a dalších věcí vztahujících se k regionu. Kdykoli je to možné, oblast navštíví a přinese si spoustu leónských výrobků, o které se potom při natáčení podělí s ostatními. Vždy rád slyší, že odtud pochází někdo ze štábu, jako třeba rekvizitářka Nuria. Povídá si s ní o věcech, které si přinesl a zajímá se o místní dění." José vypráví o Viggovi jako o blízkém příteli, jehož záliby a vášně dobře zná. A tím si jsme jistí,protože už věděl, že Ademar vyhrají (pozn. překl.: Ademar je házenkářský tým z Leónu), a že obdrží titul Mistra šachového turnaje, hry, jejíž je fanoušek.
Odpoledne u nezávazné konverzace, ve které nechyběly ukázky Viggových hlubokých znalostí španělštiny, historie a geografie, zvláště Leónu, rychle uteklo. Během rozhovoru nám ukazoval kuriózní fotografie a knihy, které si přivezl z bleskových výletů do starých knihkupectví, novinové výstřižky a kusy papíru stokrát popsané starými básněmi. A taky hudbu. Tango, jazz, lidovou hudbu. a své vlastní skladby. Vzpomněl jsem si na pláč Viggovy kytary a jeho nezapomenutelný hlas zpívající táhlé nádherné staré tango Envidia...
"Narodil jsem se dobrý/narodil jsem se čestný/ moje pyšná hlava/se nikdy nesklonila./Má náruč byla pro přátele/ a rukou jsem třásl těm,/ kdo byli mými nepřáteli."
Díval jsem se, jak čte článek o tom, jak Curuenu věnoval dar a on řekl:" Prosím, nerad bych vypadal jako plagiátor. Vidím tu dvě básně od Pabla Nerudy podepsané mým jménem. Amarillo a Desconocido. Byl bych ti vděčný, kdybys to uvedl na pravou míru." Mé vtipy toho dne nebyly patrně příliš chytré. A při popíjení maté, prokládaném jeho oblíbeným argentinským vínem, pomalu přicházel večer. "Zítra bude obzvlášť náročný den, protože jezdectvo bude pálit", dodává Alatriste. A náš proslulý jednoruký ( také známý jako Cervantes ) by řekl:
"Poté, okamžitě/ sundal si klobouk/ vytasil meč/ podíval se bokem/ ukročil a nic tam nebylo."
Pod sluncem Bredy
Následující den byl úplně jiný. Bitva vyžadovala od Yanese a těch mocných mužů, kteří strnule snášeli hroznou palbu francouzské kavalerie pod žhnoucím sluncem, pokud možno ještě víc. Náš Alatriste, raněný a zaprášený, nikoli zastrašený, zastřelil mušketou každého jezdce, který se k němu přiblížil. Celou bitevní vřavu, činy kapitána a konec příběhu budete moci shlédnout koncem roku 2006, kdy bude mít film premiéru.
Odpoledne jsme měli příležitost si promluvit s Augustinem Diázem Yanesem, který byl potěšen vývojem natáčení, stejně jako producent Inigo Narcis. Ten nám připomněl,jaké má štěstí od té doby, co jsou v Cádizu. "Když jsme potřebovali po dlouhém mrtvolném klidu vítr, Viggo zavětřil a řekl: Dnes odpoledne bude pršet. A stalo se. Ve skutečnosti jsme ušetřili hodně peněz, protože natáčení probíhá podle plánu. Proto ti teď můžu říct, že skončíme včas."
Když skončilo odpolední natáčení, ruské dívce Xenii, která najela tolik kilometrů, aby se mohla setkat s Alatristem, se splnil sen. Stejně jako mně, když jsem mu předal vše, co mu poslal jistý venkovan z Leónu. Hned večer se Viggo o poctu a radost, kterou cítil, podělil s kamarády z natáčení. Sdílení, to je další důležité slovo v životě tohoto muže.
Měl jsem šanci navštívit zničené tercios podruhé, pouhých osm dní před koncem tohoto skvělého dobrodružství. Tentokrát byl kufr mého auta plný i fotografií slavných "cuervos" - vran, přívrženců milovaného týmu San Lorenza, které Viggovi poslala jedna argentinská rodina z Leónu, aby mu připomněla vzdálené La Pampa.( Pozn.Fox - La Pampa je provincie v Argentině ) "Pojedu je navštívit", řekl dojatě. I když čas vyhrazený našemu setkání byl tentokrát kratší, jeho nadšení pro vše z Leónu bylo zřejmé. "Vrátím se".
A opravdu se vrátil.
Valdeteja, zbytek Kapitána
Poslední víkend, v předvečer slunovratu, jako král Elessar, se Kapitán Alatriste vrátil do Leónu projít se v osamění ulicemi, tavernami, knihkupectvími a dokonce splnit slib. Ale teď už ho každý poznával, lidé ho zdravili na ulicích a zvali ho, a protože by to byla prohraná bitva, kapitán beze spěchu odjíždí do svého letního tábora v Curuenu. Přijetí v zemi "escuetos" (prostí lidé), jak rád nazývá místní, bylo úchvatné.
Pověst o návratu Kapitána Alatristeho přilákala dokonce i srnce z Vegarady (pozn. překl. - místo ve Španělsku). Mladé dámy, slavnostně oblečené, mu zanotovaly slavnou leónskou "jotu"(pozn. překl.: oblíbený šp. tanec a hudba):
" Dokonce i lemy mé spodničky/ /ti říkají/ neodcházej. Neodcházej/ zůstaň tady/ dokonce i lemy mé zástěry." (ve španělštině se to rýmuje.)
Úryvek z knihy Slunce Bredy:
Nečekaná bouře způsobila zázrak. Pod robustním obloukem svého kamenného domu Asunción nevěřila svým očím. Tam, opíraje se o sloup, sám odvážný Kapitán Diego Alatriste y Tenorio, hrdina flanderských tercios, hledal útočiště pro své zbité kosti. "Stál, díval se do dáli, sundal si klobouk... A já jsem se na něj dívala, jak se vrací do zákopů, zatímco jsem přemýšlela. Kolik žen a kolik ran a kolik cest a kolik smrtí, svou i jiných, musí muž poznat?"
Filozofující Viggo
Je těžké si představit, že tak populární herec jakým je Viggo Mortensen, v sobě může spojovat pokoru, přirozenost, upřímnost a taky humanismus, protože je obtížné najít tyto vlastnosti v jedné osobě. Je těžké uvěřit, že poté, co dosáhl vrcholu popularity takřka přes noc, se necítí pronásledován médii, která se vždy snaží najít neuskutečněné rozhovory, nešťastné komentáře nebo novinky i tam, kde žádné nejsou, jen pokud zvýší tržby. Pro něj je to jen jiný způsob jak ukázat svou podmanivou osobnost tím, že jakkoli je slavný a žádaný, nikdy se necítil být hvězdou a zůstává věčným chodcem na obou březích. Bohémským snílkem, který se nepřizpůsobí nikomu, žádné poptávce; který bojuje proti nespravedlnosti a neváhá, pokud jde o veřejné odsouzení krutosti mezinárodní politiky, vyjít do ulic a protestovat a promlouvat na fórech v různých zemích, aby zlo lidské hlouposti skončilo jednou provždy. Jde tam, kde je ho potřeba. Kdekoli se brání ušlechtilá věc, tam ho můžeme vidět a to není výplod mé fantazie, ale zřejmá a pravdivá skutečnost.
A ti, kteří se zapojují do těchto věcí svědomí, to dokonale ví, protože on je humanista a hrdina naší doby v nejširším smyslu toho slova.
Není tomu tak dávno, co této zemi vládli bohové. Ne všichni byli silní nebo mocní, protože stáli na hliněných nohách a padli, ale přesto to byli bohové.
Jejich prostředníky s člověkem byli hrdinové, kteří byli vedeni k tomu, aby byli neomylní a mocní, a byli vychováni v touze najít hodnoty, které nyní téměř neznáme. V běhu dějin byli ale tito hrdinové přezíráni, zapomenuti a dokonce zničeni a jejich hodnoty s nimi. Pojetí individuality bylo zničeno a k tomuto pádu jsme přispěli my všichni, nejen politici, ekonomové, lidé z kultury, umění, vědy a zvláště ti mistři mistrů, kteří nechtějí nebo neumí udržet trvalé hodnoty naživu s nezbytným varováním a nedovolí jednotlivci ztratit se v té živné půdě zvané "pelotazo"(pozn. překl.: slangové slovo, druh podvodu/klamu, rychlého obohacení prostředky spekulace a tahání za provázky),
v honbě za falešným Avalonem, vzdálenějším a méně známým kdy vůbec.
Jejich prostředníky s člověkem byli hrdinové, kteří byli vedeni k tomu, aby byli neomylní a mocní, a byli vychováni v touze najít hodnoty, které nyní téměř neznáme. V běhu dějin byli ale tito hrdinové přezíráni, zapomenuti a dokonce zničeni a jejich hodnoty s nimi. Pojetí individuality bylo zničeno a k tomuto pádu jsme přispěli my všichni, nejen politici, ekonomové, lidé z kultury, umění, vědy a zvláště ti mistři mistrů, kteří nechtějí nebo neumí udržet trvalé hodnoty naživu s nezbytným varováním a nedovolí jednotlivci ztratit se v té živné půdě zvané "pelotazo"(pozn. překl.: slangové slovo, druh podvodu/klamu, rychlého obohacení prostředky spekulace a tahání za provázky),
v honbě za falešným Avalonem, vzdálenějším a méně známým kdy vůbec.
Nyní nastává oživení hrdiny, je však obdařen těmi vlastnostmi, které stále víc postrádáme. Celkem často, vlastně většinou, to jsou fiktivní postavy , které si mylně zkrášlujeme do podoby, kterou chceme tvrdohlavě vidět. Ale jindy, méně často, se objeví hrdina z masa a kostí, postává na rohu, potuluje se ulicemi nebo se jen zkrátka dělí o část svých myšlenek. Viggo Mortensen zaujímá místo posledního současného hrdiny.
Pro ty, co ho neznají, je to jen další oblíbený herec ze zámoří, který uspěl díky sáze o hrdinech, trpaslících, čarodějích a elfech z Pána prstenů, ve kterých vzkřísil k životu hrdinu čistého, ačkoli se už předtím předvedl jako herec ve "Walk on the Moon", "Aligátor Albino", " Reflekting Skin" nebo v skličujícím "Indian Runner".
Pro ty, co ho neznají, je to jen další oblíbený herec ze zámoří, který uspěl díky sáze o hrdinech, trpaslících, čarodějích a elfech z Pána prstenů, ve kterých vzkřísil k životu hrdinu čistého, ačkoli se už předtím předvedl jako herec ve "Walk on the Moon", "Aligátor Albino", " Reflekting Skin" nebo v skličujícím "Indian Runner".
Ale opravdového Vigga jsme teprve měli objevit. Jako "muže ulice", který dává dohromady nesourodé lidi, který je všude doma, v luxusním hotelu nebo pod hvězdnatou oblohou na břehu řeky. Muže, jehož někdy měšťáci omylem zamění za nepořádného a podezřelého bohéma, jehož my novináři honíme s křečovitým zájmem, doufajíce ve zprávu o našich životech, jehož producenti, obchodníci a fanoušci pronásledují marně po celém světě, aby propagoval jejich výrobky, jejich značky nebo se s ním chtějí nechat vyfotit, zatímco on neúnavně dává autogramy, které si schovají jako poklad , neboť byly podepsány Viggem Mortensenem, tím hercem, ne mužem z masa a kostí. Nepotřebuje vládnout mečem.
Ti, kteří vidí dál ví, že jeho osobnost nepotřebuje svit reflektoru. Má své vlastní světlo.
Ti, kteří vidí dál ví, že jeho osobnost nepotřebuje svit reflektoru. Má své vlastní světlo.
Jako hrdinové, kteří sdílí božství a smrtelnost, má své stíny, ale jako námořník říká Hraběti Arnaldosovi : " Zazpívám svou píseň těm, kdo jdou se mnou".
převzato z www.viggo-mortensen.cz